Job 34

Elíhú prohlašuje Boha spravedlivým

1 A Elíhú vypovídal dále. Řekl: 2 Slyšte, moudří, mé výroky, vzdělaní, ^{▼▼ptc.; Kaz 9,11; Da 1,4; n.: vědoucí; 33,1} naslouchejte mi. 3 Ucho přece ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zkoumá výroky a patro ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}ochutnává ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}jídlo. ^▼▼12,11 4 Zvolme si, co je spravedlivé, zjistěme mezi sebou, co je dobré. 5 Neboť Jób ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}prohlásil: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Jsem spravedlivý, ^▼▼13,18 a ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh mi odňal právo. ^▼▼27,2 6 Mám snad ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}lhát ^▼▼6,28 ohledně ^{▼▼n.: proti …} svého práva? Aniž bych se dopustil přestoupení, moje rána od šípu ^▼▼6,4 je nevyléčitelná. 7 Který muž ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pije jako Jób výsměch ^{▼▼[Míněn Jóbův výsměch vůči Bohu, tedy rouhání.]} jako vodu, 8 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vchází do ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}spolku s ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pachateli nepravosti a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}chodí s ničemníky? ^{▼▼Ž 1,1; 26,4; Př 13,20} 9 Protože řekl: Muži nepřinese užitek, ^{▼▼22,2; 35,3; Mal 3,14} když najde zalíbení v ^{▼▼h.: s …} Bohu. ^▼▼9,22 10 Proto mě poslouchejte, ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}rozumní muži: Ať je to ^▼▼27,5 od ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Boha vzdáleno, že by spáchal ničemnost a že by Všemohoucí spáchal špatnost. ^{▼▼Gn 18,25; Dt 32,4; Ž 92,15; Ř 9,14} 11 Neboť odplatí ^{▼▼21,19; 2S 2,39; Ž 62,13} člověku jeho skutek, postihne ^{▼▼h.: nechá najít / shledat se} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého podle jeho stezky. ^{▼▼[tj. jednání; srv. Ž 17,4; Př 2,15; Iz 26,7]} 12 Ano, opravdu, ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nejedná ničemně, Všemohoucí nepokřiví právo. ^▼▼8,3 13 Kdo ⌈jej ustanovil nad zemí⌉ ^{▼▼n.: mu šel na zem vykonat návštěvu / vizitaci; [Tj. není nikdo vyšší, kdo by mohl dát Bohu zemi na starost.]} a kdo ⌈jej určil nad celým světem?⌉ ^{▼▼h.: před něj položil celý svět} 14 Kdyby zaměřil ^{▼▼h.: položil} svou ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}pozornost jen na sebe a vzal zpět k sobě svého ducha a svůj dech, ^{▼▼12,10; Ž 104,29!; Kaz 12,7} 15 všechno ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tvorstvo by společně naposled vydechlo ^{▼▼n. zahynulo; Gn 7,21} a člověk by se ⌈obrátil v prach.⌉ ^{▼▼n.: vrátil do prachu; 10,9; Gn 3,19} 16 Pokud ti tedy nechybí rozumnost, vyslechni toto, naslouchej hlasu mých výroků. ^▼▼33,8 17 Což si opravdu myslíš, že může vládnout ^{▼▼h.: bude svazovat; [Zákl. myšlenka slovesa — svázat do jha je použita obrazně (srv. Jr 27,2p).]} ten, kdo nenávidí právo? Anebo chceš prohlásit vinným ⌈spravedlivého a mocného?⌉ ^{▼▼15,10; n.: s. a ctihodného; Iz 17,12; 28,2; srv. Jb 31,25 / nanejvýš spravedlivého} 18 Cožpak se sluší králi říkat: Ničemníku a šlechticům: Ničemo? 19 Tomu, který nenadržuje ^{▼▼32,21n; pf.; h.: + tvářím} knížatům ^{▼▼n.: velitelům; 13,8; Pl 4,16} ani ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}nestraní ^{▼▼Dt 1,17; 10,17} urozenému ^{▼▼Iz 32,5} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před chudým, neboť oni jsou všichni dílem jeho rukou? ^{▼▼10,3; Ef 2,10} 20 V okamžiku ^{▼▼21,13; Ž 73,19; Da 5,30; L 12,20; Sk 12,23} i o půlnoci ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}umírají, ^{▼▼Ž 49,11} ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}lidé ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jsou rozechvěni a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pomíjejí. Vznešený ^{▼▼24,22; n.: silák} je odstraněn ^{▼▼h.: vznešeného odstraní} bez zásahu lidské ruky. ^{▼▼srv. 20,26; Da 2,34} 21 Neboť jeho oči hledí na cesty ^{▼▼Př 5,21; Jr 16,17!; 32,19} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}člověka, on uvidí všechny jeho kroky. ^▼▼31,4! 22 Není taková temnota, ani nejhlubší tma nestačí, aby se tam ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pachatelé nepravosti ^{▼▼v. 8; 31,3} mohli skrýt. ^{▼▼Ž 19,7} 23 Neboť ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikomu ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}není uloženo více, než aby šel na soud před ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Boha. 24 Bez vyšetřování ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}drtí ^{▼▼Ž 2,9} mocné, namísto nich ustanovil jiné. 25 Jistě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zná jejich počiny, vyvrátí ^▼▼9,5 je v noci a budou potřeni. ^▼▼5,4 26 Jako ničemy je ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}bije na místě, kde to všichni vidí, 27 protože se od ^{▼▼h.: od cesty za …} něj odvrátili a žádné z jeho cest nerozuměli, ^{▼▼n.: neuznali} 28 takže k němu nechali přijít volání chudého, uslyší volání nuzného. 29 Zůstane–li on klidný, ^{▼▼n.: Utiší–li; [Tj. odpoví–li na volání toho chudého a zastane se ho oproti mocným; srv. výraz: má klid — Sd 5,31; Iz 14,7.]} kdo jej prohlásí vinným? ^▼▼v. 17 Když ^{▼▼jussiv (vyjádřen jako apokopát)}skryje tvář, ^{▼▼[tj. Odejme–li svoji milost]; 13,24; Dt 31,17; Ž 13,2!} kdo jej zpozoruje? Přitom bdí zároveň nad národem i nad jednotlivým člověkem, 30 aby se bezbožný člověk nestal králem, aby nebyl lidu ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}léčkou. 31 Vždyť řekl snad někdo ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bohu: Odnesl ^{▼▼n. Nesu trest (za hřích)} jsem si to, nebudu už jednat zle? ^{▼▼n.: vymáhat zástavu; 24,9} 32 Co sám ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nevidím, tomu ty mě uč. ^{▼▼[Tj. dle paralelismu: Ukaž mi ty hříchy, které sám nerozpoznávám (Ž 19,13; 90,8).]} Jestliže jsem provedl špatnost, nebudu v tom pokračovat? 33 Má snad za to ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odplatit podle tvého? ^{▼▼h.: podle toho, co je při tobě} Vždyť jsi ho zavrhl, protože ty si můžeš ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vybrat a já ne. Jen pověz, co ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}víš. 34 Řeknou mi to ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}rozumní muži ^▼▼v. 10 i moudrý člověk, ^{▼▼h.: muž (geber); avšak jiné h. slovo než předchozí „muži“} který mě poslouchá: 35 Jób ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nemluví na základě poznání, ^{▼▼35,16; 38,2} jeho slova nepřicházejí z ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}porozumění. 36 Kéž ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}je Jób ⌈jednou provždy⌉ ^{▼▼n.: až na věky / konečně} přezkoušen ^{▼▼7,18; 23,10; Gn 42,15n; Ž 66,10} za odpovědi po způsobu ^{▼▼h.: v …} mužů propadlých nepravosti. 37 Neboť ke svému hříchu ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přidává vzpouru, ^{▼▼Př 28,2; Iz 57,4; h.: přestoupení} tleská ^{▼▼impf.; ve smyslu: posmívá se (srv. 27,23; Pl 2,15)} mezi námi. Jen ať množí ^{▼▼1S 2,3; Kaz 10,14} své řeči proti ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bohu.